Paths to Theo-Humanity in the Work of Russian Thinkers of the 19th and 20th Century

Abstract

The present study introduces the conception of theo-humanity against the background of the lives of six Russian Christian thinkers (Fyodor Mikhailovich Dostoyevsky, Vladimir Sergeyevich Solovyov, Pavel Alexandrovich Florensky, Sergey Nikolayevich Bulgakov, Pavel Nikolayevich Evdokimov, Vladimir Nikolayevich Lossky), whose experience is integrated in a systematic reflection of their relationship to theo-humanity. The text is divided into three main sections discussing the search for paths to theo-humanity upon experiencing a crisis of the soul among the intelligentsia of czarist Russia, theo-humanity as a way of struggling with evil and theosis by synergy of humanity and theo-humanity in the theology of the new generation of Russian theologians, and finally theo-humanity in the neo-Palamitic synthesis of Russian exiles.

<b>Cesty k boholidství u ruských myslitelů 19. a 20. století</b>

V předložené studii je představeno pojetí boholidství na pozadí osudů šesti ruských křesťanských myslitelů (Fjodor Michailovič Dostojevskij, Vladimír Sergejevič Solovjov, Pavel Alexandrovič Florenskij, Sergej Nikolajevič Bulgakov, Pavel Nikolajevič Evdokimov, Vladimír Nikolajevič Losskij), přičemž jejich zkušenost bude následně vřazena do systematické reflexe nad jejich vztahem k boholidství. Text je rozdělen na tři hlavní kapitoly sledující: hledání cest k boholidství po prožití vnitřní duševní krize u inteligence carského Ruska, boholidství jako cesta boje se zlem a cesta zbožštění synergií mezi lidstvím a boholidstvím v teologii nové generace ruských teologů a konečně boholidství v neoplamitské syntéze ruských emigrantů.